ANO! JE TO TADY! Příběh Ohnivého klanu! Tak očekávaný..
Đoufám, že mě odměníte alespoň komentáří, nebo jí vážně nevím.. :D
"Pohyb!" mňoukl velitelsky Lev a mrskl ocasem. Všechny kočky, které s ním byli na výpravě, tedy Veverčí Lípa, Červánek, Tichá Záře a Bílá Lilie, přidali do kroku, takže teď už skoro běželi.
"Nemůžeme zpomalit?" Postěžovala si Tichá Záře a trošku poodběhla od Lva.
"Ne. Musíme tam být co nejdřív!" sykl na ní Lev a mrskl vousky. Slabé mrholení jim mokřilo kožíšky, ale kočky mlčeli a svižným tempem běželi k místu, které jim popsala Tygří. Smrkové údolí.
Červánek vedle Lva se přikrčil a chvíli sledoval dění na malé louce s hustými keři kolem, stejně jako všichni.
"Nevěděla jsem, že tam jsou všichni." sykla s otevřenou tlamičkou Bílá Lilie.
"Kamenný ocas, Pruhovaný plamen, Jestřábí oko a Tmavá bouře." Vyjmenovala všechny Veverčí Lípa a zastavila se pohledem na Kamenném ocasu. Lev to chápal. Kamenný ocas byl druhý největší nepřítel Ohnivého klanu, tedy hned po Černém měsíci.
"Lve!" sykl tiše Červánek "Sníh!" Lev se otočil. No ano - už tu moc dlouho okouní, a vůbec nic nedělají! Lev vydal pokyn. Vydal ze sebe válečný ryk - a všichni vyskočili z křoví. Zahlédl, jak Tichá Záře skočila po Pruhovaném plamenu s kterým se začala zuřivě rvát. Veverčí Lípa skočila po Tmavé bouři. Červánek skočil po Jestřábím oku a začal ho zuřivě sekat. Bílá Lilie mu běžela po boku - spolu s ní hodlal napadnout Kamenného ocase. Ten seděl. Měřil je vražedným pohledem, jinak klidně seděl. To bylo divné. Počkat. Sledoval jeho pohled. Mířil na hlavu. No ano, starý dobrý trik. Přikrčil se, a nemířil na ramena, ale na packy. Vyšlo to. Kamenný ocas skočil až moc vysoko, a srazil se s Bílou Lilií, která ho ihned strhla na stranu, a Lev proklouzl pod ním. Chvíli ho s Bílou Lilií škrábali a kousali, ale Kamenný ocas měl ještě jeden schovaný trik. I když byl šíleně pokousaný a podrápaný, vyskočil vysoko do vzduchu a dopadl na nohy. Vyjel po Bílé Lilii, a svými ostrými zuby se jí zakousl do zad. Bílá Lilie syčela bolestí a snažila se ho setřást - ale marně. Když se jí Lev snažil pomoct, Kamenný ocas se po něm ohnal. Tak to tedy ne!! Lev po Kamenném skočil. Zakousl se mu do zad a snažil se ho strhnout. Utržil několik ran, ale nakonec ho strhl. Kamenný se rozhlédl po bojišti. Bojovala už jenom Veverčí Lípa. Jestřábí oko a Pruhovaný Plamen už utekli. Když Lev ještě kontroloval bojiště, něco ho strhlo na stranu. Byla to Bílá Lilie, která ho zachránila před výpadem Kamenného.
"Děkuji," kývl krátce a otočil se na Kamenného. Seděl. Zase seděl. Lev po něm skočil. Mířil na ramena. strhl ho na zem a zahryzl se mu do zadní nohy. Tělem mu projela bolest, když ho Kamenný ocas, s velkou námahou kousl do špičky ocasu.
"Nás neporazíte," zasyčel Kamenný ocas a výhružně zavrčel. Potom se vysmekl se a utekl pryč. Takže už bojovala jenom Veverčí Lípa. Válely se po sobě, škrábaly se a kousaly. Měly vyrovnané síly. Lev jí chtěl pomoct. Tmavá bouře však udělala něco, co by od ní nečekal. Rychlou ranou Veverčí omráčila a utekla pryč. Lev se rozhlédl po opuštěném bojišti. Všude byla krev a chuchvalce chlupů. Všichni byli zmožení, poškrábaní a pokousaní. Jak se tak rozhlížel po louce, všiml si, že uprostřed leží malá šedivá hromádka.
Ať je v pořádku 
(ale ať má pár jizev aby moh machrovat před kámošema 
*Cájinnnna* | 
Ahoj máš krásný blog plný zajímavých článků
Jak to všichni děláte? 
Ten dessing a návštěvnost je boží!
Tvůj blog jsem si našla tak, že jsem šla na ask a uviděla Tvůj profil s obrázkem My little pony. Brácha po tom seriálu úplně šílí, tak jsem klikla na Tvůj profil, co to bude za člověka. A uviděla jsem tam odkaz na blog, kam samozřejmně ze zvědavosti kliknu. A co nevidím- moc hezký blogís!
Já blogguji teprve od roku 2013, ale umím poznat, co je nádhera a co ne.
A tohle určitě nádhera je!