Z větru se stane vichřice. Tma obepne les a pouze světlo spasí vás. - Věštba Flekaté kožešiny

Příběh Ohnivého klanu část 28.

26. září 2013 v 19:07 | Lea |  Ohnivý klan - příběh
Ahoj!
Další díl - 28. Pořád nemůžu uvěřit, že ho píšu tak brzo! :) Ale díl 29 bude trošku "později" protože v něm plánuji shromáždění klanů a závisí to i na Brook. :)
Prosím, nezlobte se na mě, že je to tak suché. Ke konci jsem se už trošku víc rozepsala a nebylo to tak "příšerné".
Uh, navíc mi dělá problém, že mi nejde skloňovat jméno Srdce :D.
PS: Nemůžu se dočkat :3


Bílá Lilie opatrně přistoupila k Sněhovi a čichla k němu.
"Žije," poznamenala rychle k ostatním, kteří si tiše oddechli. "Ale musí co nejdřív do tábora. Srdce mu pomůže lépe než my." Lev kývl. "Tak jdeme," mňoukl a chytl Sněha za krkem. Snažil se dávat pozor, aby s ním nenarážel do kořenů stromů nebo nějakých výrostků, ale přeci jen to byl už větší kocour a prostě to nešlo.
"Nechceš pomoct?" ptala se Veverčí Lípa a snažila se zakrývat smích.
"Byl bych rád," zavrčel Lev přez chlupy, a rozzlebeně mrskl ocasem. Žádná sranda. Tu chvíli, když se mu Veverčí snažila pomoct, bylo do smíchu spíše jemu. Nakonec to vzdala se spurným mrsknutí vousků.
"Jeho může táhnout jen jeden," mňoukla hrdě a jenom ho popoháněla.
"Tak žádná legrace," zavrčel Červánek, který toho měl až po krk. "Tady jde o život." Na to odehnal Lva a chytil Sněha sám. Přestože byl ve hlubokém bezvědomí, mohl se za nějaký čas probudit (musel) a nebylo by dobré, kdyby to nebylo u léčitelky. Konečně se objevili před vchodem do tábora. Červánek si převzal velení a táhl Sněha k lečitelčinu doupěti. Ještě než se s ním tam doplazil, vběhla Srdce ven a šla mu pomoct. Veverčí Lípa a Bílá Lilie si něco špitaly a smáli se. Tichá Záře se tiše plazila po zemi a nejpíš doufala, že si jí nikdo nevšimne. Lev se nadechl. Vešel vchodem do tábora. Musím si promluvit s Leopardí Hvězdou. Najednou prudce zastavil. Podíval se před sebe. Stál před Leopardí hvězdou a díval se jí přímo do očí. Ta mrkla, ale měla kamenný výraz.
"Promluvíme si," řekla tvrdě, otočila se a vešla do svého doupěte. Lev si vydechl a vešel za ní. Pohodlně se usadil u dveří a podíval se na svoji velitelku.
"Mám na tebe.. několik otázek." řekla a vrskla vousky. "Tak tedy.. proč jsi se vydal za Sněhem bez mého povolení, aniž bych něco věděla?"
"Myslel jsem, že by jste mi to povolila. Přeci bychom ho tam nenechali."
"To je pravda," mňoukla tiše a pousmála se. "Ale stejně." Pak chvíli hleděla do tvrdé skály. "Byl tam Černý Měsíc?"
"Nebyl. Ale byli tam ostatní."
"To není dobré. A je Sníh v pořádku?"
"Doufám, Právě jsem se chtěl jít podívat."
"Tak běž," kývla hlavou Hvězda a zůstala sedět. Lev se zvedl a odešel z doupěte. Do hlavy se mu pořád nemohl dostat ten Hvězdin utrápený výraz.
"Lve, jsi hodný, že se deš na Sněha podívat. Zrovna ale spí." mňoukla jemně Srdce a vytrhla ho tím z hlubokých myšlenek.
"Ano. Jak mu je?"
"Spí. Ale bude v pořádku. Bude z toho mít jen nějaké ošklivé jizvy."
"Alespoň že tak." Oddychl se Lev a zadíval si do dálky.
"Dáváš si za to vinu?" Ptala se Srdce starostlivě a zašoupala tlapkama.
"Je to moje vina. Nebral jsem je pak pod kontrolu a tak to skončilo." Srdce se smutně usmála.
"Neboj se," mňoukla a lehce do něj drkla "bude v pořádku." A povzbudivě se usmála. "A podívej se na měsíc. Dneska je shromáždění."
"Už? Myslel jsem, že bude později. Přeci jen to letí. Už se těším, až to vytmavíme Černému měsíci." sykl a nepřítomě se usmál.
"Jako vždy," neodpustila si svoji poznámku Srdce a usmála se. "Chceš se tedy podívat na Sněha?" Lev kývl a vešel do provoněné místnůstky za Srdcem. V teplém koutku na zemi ležel ošetřený Sníh a spal lehkým spánkem. Občas sebou škubl.
"Vylíže se z toho," utvrdila Srdce Lva, když viděla jeho pochybný výraz.
"Tak dobře. Uvidíme se na shromáždění." mňoukl už trošku spokojeněji Lev, otočil se a vyšel z doupěte ven.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Bělka Bělka | E-mail | 26. září 2013 v 20:43 | Reagovat

To jsem ráda,že vše dobře dopadlo.Díky a je to moc hezké. :-)

2 Xanya Xanya | Web | 26. září 2013 v 22:05 | Reagovat

Uf,je živej :-D Teda z předchozí kapitoly jsem se fakt bála.
Ale nádhera,povedlo se ti to :-) Těším se na další

3 Sandstar Sandstar | Web | 27. září 2013 v 15:32 | Reagovat

Jaj, dobrý, dobrý! Jen tak dál. :3

4 Brook J. Evanger Brook J. Evanger | 27. září 2013 v 19:47 | Reagovat

Juhůů! Není mrtvej! Uch to jsem si oddechla :-D Třikrát hurá pro mohutného Lva a vždycky vážnýho Červánka! :-D
Vážně nádherný, už se těším na pokráčko :-D

5 Lea Lea | 2. října 2013 v 19:48 | Reagovat

jsi šikovná :)Moc se mi líbí, jak píšeš :) Je srandovní, že máme stejně přezdívky a jen tak, nechceš se kouknout ke mně na blogy? :) Ten tvůj je opravdu krásný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Kopírování se trestá smrtí.
Chceš si pokecat? Chat ZDE

Flag Counter