Z větru se stane vichřice. Tma obepne les a pouze světlo spasí vás. - Věštba Flekaté kožešiny

Společná práce - Muhaha tělocvična

10. května 2014 v 4:14 | Lea |  Jednorázovky
Hi!
Tohle je.. dlouhá práce. Je to blbost, co je splácaná z divných věcí, založená pouze na srandě. :D Dělala jsem to společně s Adél, které teď dělám reklamu. xD
Ani jedna neručíme za chyby v odstatcích té druhé. Každá ručí za sebe.
Můj text je obyčejně modrý, protože jako majitelka blogu mám na to právo! xD Adél bude mít šedivé, doufám že to bude vidět. Tak, ještě něco? C:
PS: Za vše může modrý motýlek! O.o
PPS: Oranžově jsou moje dodatky ^^


Vešla jsem do tělocvičny a na čele se mi objevily kapičky potu. Tělocvik jsem neměla ráda. "Jamieeee!!!" uslyšela jsem křik a otočila se. Z převlékacího pokoje holek vyletěla moje nejlepší kámoška, která na tom v tělocviku byla jako já. "Mel," povzdechla jsem si a trošku se usmála. "Dneska nebude rozcvička a nebudeme běhat!" Mel se úsměv na tváři rozzářil úsměv. "Ale.. celé dvě hodiny bude.. vybika." Úsměv se jí rychle vypařil. "Cože?" zaskuhrala a stáhla si krátké černé vlasy do dvou culíků.
Dovnitř vtrhla učitelka s pytli míčů. "Juchů!" zařvaly čtyři 'modelky' z béčka. "Paní učitelko, vybiku né," zasténala jsem. "Ale jo, Jamie," Řekla učitelka. Pod brýlemi se jí v modrých očích šířilo pochopení s lítostí.
"Neeeeee!" začala řvát Mely a hystericky mi začala trhat s rukou ze strany na stranu. "Já víím," protáhla jsem a podívala se na béčačky. "Zbožná Jamie, proč?" řvala Mel. Jakmile si všimla, že se na ni všichni dívají, usmála se, vyskočila z modlitebné pózy a oprášila se.
"Tak začnem hrát?" usmála se nejistě s pokřiveným úsměvem. "Nástup," zařvala paní učitelka. No, ona neřvala podle mě to ani neuměla. Spíše hlasitěji volala. Ano, ano to bylo výstižnější. Postavili jsme se do řady. Béčačky se jako vždy smály. Až moc nahlas. Né, že bychom se nesmály. Také se často smějeme, ale potichu.. jsme tiché.
"Budeme hrát všichni proti všem," řekla poněkud drsně. "Celé dvě hodiny." V tom krátkém momentu ticha mě začal zevnitř užírat strach. Tu krátkou chvíli ale přerušil řev béčaček. Radostně si plácly. Přivřela jsem oči. Vždy hrály spolu.
"Na tři prdy," řekla a hodila míč. Raz.. začla jsem rychleji dýchat.. dva.. míč se dostal béčačce do ruky. Tři.. běžela jsem s Mely za ruku do nejbližšího koutu.
"Utíkejte!" řvala Mel a snažila se způsobit co největší zmatek. "Chytej, Kate!" řekla béčačka a hodila do hloučku míč, který pohotově chytila vysoká černovlasá holka a začala vybíjet holky, které si ještě ani neuvědomily, že je míč mezi nimi. A já utíkala pryč. Rozhlédla jsem se kolem. Mely se mezitím přemístila do druhé strany tělocvičny, kde bylo momentálně prázdno.
"Paní učitelko a hraje se vracečka?" zeptala jsem se učitelky se samolibým úsměvem.
Ani nestihla odpovědět a tělocvičnou zadunělo bouchnutí míče. Strašlivě jsem zařvala, když mě perda udeřila do zad. "Něco mi říkala," řekla chladně učitelka a otočila se na malou brunetu - Zoui. Ta se zamračila. "Nevšimla jsem si," zamumlala a podívala se do země.
Zatímco já jsem se svíjela bolestí na zemi. Koukla jsem se na Mely. Seděla v tureckém sedu, z nosu jí tekla krev a oči měla celé uslzené. "Mel," vzdychla jsem, ale nedokázala jsem se pohnout. Podívala jsem se kolem. Učitelka stojící na lavičce řvala "Muhaha!" Neposlušné míče lítaly všude. Všichni leželi na zemi (i zkušené béčačky a céčačky) až na učitelku.
"To víš," došla ke mně jedna z céčaček. "Zlomila jsem si nehet. Je to katastrofa!" začala vydávat zvuky podobné umírající opici. Pak si lehla na zem ve velkých křečích a oplakávala svůj nehet.
Bylo jí úplně jedno, že kolem ní byly kaluže krve. Nasadila jsem nechápavý výraz. Mel se po mě pokukávala. Oči měla již suché, ale kolem nosu měla zaschlé krvavé skvrny.
"Co se tu děje?" řvala Kate, ta vysoká holka. Mlčela jsem. Učitelka se smála a házela po zdech čokoládové koláče. "Muwhahaha!" řvala a pálila po ležících holkách. Když jedna vstala, hodila po ní míč a zase se složila. Hm.. nás si nevšímala.. zatím. Možná to bylo tím, že jsme jediné byli na lavičce.
Míče lítaly sem a tam a některé byly od krve a jiné čistě bílé. Učitelka všechny vybila. Na podlaze ležela tichá těla oplakávající své nehty, rozmazané řasenky a spálená kolena. "Nastává tvrdý režim," řekla učitelka rázným hlasem a samolibě se usmívala.
Ozval se tříštivý zvuk a učitelka se podívala na Mel, která držela v rukou urvanou kliku od tělocvičny. "Vybitá," řekla učitelka chladně a vzala jeden míč. Mel začala řvát a uhla rychle střele, která prorazila okno. Dovnitř vletěli růžoví motýlci.
Mel utíkala a řvala "Zbožná Jamie! Zbožná Jamie, pomoz mi!" snad poprvé jsem ji viděla hrát. Učitelka nebrala ohledy a vybíjela, vybíjela, myslela si, že na Mel stačí. Když si po minutě nevybila, vzdala to. Sedla si na lavičku a do hry pustila míče. To už jsem neváhala, vtrhla do hřiště a řvala: "Panenko podrsenská, ženská hráblo vám?!"
Trhla sebou a podívala se na mě. Očí jí zazářily a ona promluvila goal'dským hlasem. "Ne," "Nechováte se jako goal'd." řekla jsem a jen tak tak jsem uhla zářivému paprsku. "Beru zpět," řekla jsem rychle a začala šíleně utíkat. Kolem hlavy mi stále poletovali růžoví motýlci.. jeden byl modrý. "Chloe, já tě zabiju!" zařvala jsem na modráska. Přeskočila jsem pár ležících holek z céčka.
Rozeběhla jsem se za Mel do rohu. Mel se se zatvrdlým výrazem dívala před sebe. Když jsem k ní doběhla, tak jsem se také podívala na tu podívanou. Učitelka donesla nějaké vajíčka. Házela je na zem a z nich vylítávali motýlci. Lítali, ale asi jen pět sekund. Pak spadli. Ti krásní, barevní motýlci spadli a proměňovali se v monstra. Slizké, půl metru vysoké, tlusté troly s paličkami. Na jejich zelené shrekovité kůži byly hadry, roztrhané a děravé. Z huby jim odkapával fialový hnus.
"Hele, srnka!" ukázala jsem na roztomilou srnku, která se k nám blížila. Mel ucukla. "Neboj se," řekla jsem a pohladila ji po hlavě. Najednou sebou cukla a já viděla svojí ruku v jejích zubech. "Aha," povzdechla jsem si. "Alespoň máme jistotu, že béčačky a céčačky jsou mrtvý." V tom jedna vstala. Byl to chodec(zombie). "Fajn, skoro. Asi Chloe zabiju."
Nevím kde, nevím jak, ale Mel měla v ruce kámen. "Hijá!" vykopla nohu, Chloe Zambie kopla do břicha a do obličeje jí hodila kámen. "Panenko podprsenská, Mel co to do tebe vjelo?" zeptala jsem se nechápavě. Odpověď byla nějaká takováhle: "Hijá!" zařvala Mel a předváděla své tajné cviky. "Mel ke mně!" zavelela učitelka. "Mell," hlesla jsem smutně a nechápavě jsem se dívala na kamarádku, která poslušně jako pes odešla za učitelkou. Kolem mě všichni leželi a svíjeli se v bolestech. Učitelka s Mel odešla do šatny. Trolové seděli na lavičce a o něčem si povídali. Co se to děje? Co teď? Ničemu jsem nerozuměla. Mel, ta nerozvážná, bláznivá, upovídaná puberťačka byla pod nadvládou učitelky. Může být něco horšího?
"Hej ty," zavrčela povalená Chloe. Otřepala si make-up zombíka a upravila si blonďaté vlasy. "Skoro mě zabila!" upravila si šaty a prohlédla se v malém zrcátku. "Co-co tu děláš? Nemáš být v Narnahii*?" "Copak odlaci nedokáží vyrobit bránu?" zavrčela a chytla ji za ruku. "A ti růžoví zmrdi mě kopírují!" "Co? Ti motýlci?" "Hádej!" vyštěkla a došla ke dveřím. "Dokážu je odemkn-" podlaha se zatřásla a na mnoha místech propadla. "Umřeme!" řvala z vedlejší místnosti Mel.
Mel vběhla mezi nás. Lítala jako šílená a vrážela do zdí. "Mel, uklidni se." Řekla jsem a chytla malou černovlásku za ruku. "Ach, zbožná Jamie, umřeme," schoulila se mi do náruče a začla brečet. V tom do tělocvičny vletěl drak.
Nějak malý drak, pomyslela jsem si. Například ten, co vytrhl tělocvičnu z kořenů byl velký jako třípatrový dům. "Yea!" řvala malá, bílá, chlupatá kočka. Všichni (i ty polomrtvé holky naházené na hromadě) se na ní dívali. "Ehm," odkašlala si a přeměnila se na člověka - vysoká bloncka s kudrnatými vlasy až pod zadek. V rukou držela luk. "Emily?" vykulila jsem oči stejně jako Mel na mě s pohledem odkud-ji-znáš.
Tuhle bloncku jsem znala ze svého snu. Byla to sériová vražedkyně. "Uá!" zařvala a začala předvádět své kunfu umění. Drak se na ni podíval s s výrazem -really?-, otevřel pusu, vychrlil oheň a spálil ji. Pak se podíval po té hromadě ostatních céčaček a béčaček. Zakašlal si a pronesl: "Je mi líto, dámy," otevřel pusu a znovu vychrlil oheň. Potom tiše doťapkal ke mně a Mel a dovnitř vtrhla učitelka.
"Nezabíjej nás!" zařvala Mel a podívala se na draka a pak na opékající se béčačky a céčačky. "Zabij třeba ji!" ukázala na učitelku, která zapla štít a goal'dský portál z lodi jí odnesl pryč. Všimla jsem si, že ta loď v dálce bouchla *Lea: Pokusila jsem se jí zabít.. Adél to nepochopila :C* Třípatrový drak co unášel tělocvičnu se zasmál.
Učitelka se zastavila nad tělocvičnou. "Brzy vyjdou má monstra uvařená v konvi," smála se. "Potom ovládneme svět a vše bude super, muhahaha," řvala, nastartovala štít a odletěla. "No.. vy se můžete zachránit nebo tu zůstat," pomrkával na nás drak. "Zachránit!" řekli jsme s Mel jednohlasně. Nalezly jsme na draka a také odletěli. Ani jedna z nás nemluvila. Nakonec drak zastavil. My slezli a on jen "Tak zas někdy" řekl a zřejmě letěl zpátky. "A co teď?" zeptala jsem nechápavě Mel. "Nevím, zbožná Jamie, nevím," řekla a v tu chvíli k nám sestoupila panenka podprsenská. Teda omyl. Zapípal budík, bylo pondělí a já si uvědomila, že mě ten tělocvik teprve čeká. *Lea: Tak to ne! Nebudeš mi to takhle ukončovat!*
"Čués!" zařvala Mel a shodila kulisy pokoje. Stále jsem byla na ostrově. "Máme tu menší problém," řekla. "Jaký?" zamumlala sjem rozespale a najednou se ode mnou propadla postel. "No… z oblohy padají trolové, modrý motýlek nás sežral všechno jídlo a našla jsem lak. "Tak to nic," otočila jsem se na bok. "Jó! A pod postelí máš časovanou bombu." "Cože?" "Měla vybuchnout za tři minuty!" řekla šťastně a rozplácla se do písku. Já vytáhla bombu. 2.. 1.. 0. BUCH. Malý modrý motýlek se zasmál a odletěl pryč. Chloe.

*Narnahie - svět odlaků
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bělka bělka | E-mail | 10. května 2014 v 9:37 | Reagovat

Zvláštní,někdy dost tvrdé... :-(

2 Niky Niky | 10. května 2014 v 23:15 | Reagovat

:D Tak to bylo zajímavé :DDD nejdříve to začalo normálně a pak se rozjelo :D no co dál na to říct. :D

3 Xanya Xanya | Web | 11. května 2014 v 10:29 | Reagovat

:DD Ten konec :D Takový "malinko" šílený takže automaticky skvělý :-D

4 Sleepy Pillow Sleepy Pillow | 11. května 2014 v 12:31 | Reagovat

:D p-p-p  tak toto bolo super !:D

5 Grace Grace | Web | 11. května 2014 v 21:15 | Reagovat

Och, to.. bylo fakt... super! :D

6 Grace Grace | Web | 11. května 2014 v 21:16 | Reagovat

[5]: Jsem Starlight.. mám dva blogy ;)

7 Mico neorihlas. Mico neorihlas. | 12. května 2014 v 18:30 | Reagovat

Páni, to bolo dosť strelené XD To sa mi ľúbi :3

8 brexicz brexicz | E-mail | 12. května 2014 v 21:59 | Reagovat

OMG TAK TO BYLO EPICKÉÉÉ :OO

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Kopírování se trestá smrtí.
Chceš si pokecat? Chat ZDE

Flag Counter