Z větru se stane vichřice. Tma obepne les a pouze světlo spasí vás. - Věštba Flekaté kožešiny

Říjen 2016

Legendární Ignestie - Nina - kapitola 1.

28. října 2016 v 21:13 | Lea |  Legendární Ignestie - Nina
Další kapitola, ale mnozí to už znají <3

Legendární Ignestie - Nina - úvod

24. října 2016 v 7:01 | Lea |  Legendární Ignestie - Nina
Zdravím, kamarádi!
Víte, kdo má dnes svátek? ;)
Na její počest jsem se rozhodla přinést úvod do povídky, kterou začnu psát nanovo a teď mám opravdu v plánu ji dopsat. Držte mi palce, tohle bude boj. Ale snad budete celou dobu stát při mě, nemám pravdu? :)

Až mi bude patnáct...

17. října 2016 v 18:08 | Lea
K tomuhle článku jsem se dostala kvůli mému časopisu dětství W.I.T.C.H., který už není nadále vydáván.
Nevím jak vy, ale jako malá jsem se vždy těšila, až budu starší. Víte, něco mi nevyšlo a já si jen pomyslela: "No, sice jsem neměla v 10 oslavu narozenin. Ale v 11 budu mít tu nejlepší oslavu! Bude mi přece 11 - takové hezké číslo." Hádejte, kdo tu oslavu nikdy neudělal.

Speciál za 4 roky s vámi

8. října 2016 v 19:07 | Lea |  Jednorázovky
~...Aneb nejvíc sebecentrická povídka co jsem kdy napsala. I když... ~

Venku hustě pršelo, když blonďatá dívka v pyžamu a zabalená v tlusté chlupaté dece popíjela střídavě kakao a pomerančový čaj. Plně zaujatá počítačem si nevšimla, že cosi venku za oknem zaskřípalo a poté se pootevřelo o pár centimetrů. Dovnitř proniklo stvoření. Ne malé, ne obrovské, poseté černými fleky. Dlouhý, úzký čumák s velkým čenichem zvedlo vzhůru, když spatřilo svou další oběť.
Holka by si toho ani nevšimla, dokud by nebylo pozdě - dokud by se dlouhé černé úzké pracky příšery neomotaly kolem jejího těla a umlčely ji. Zrovna dopsala další kapitolu své povídky a sundala si sluchátka, když někdo vtrhl do pokoje.
"K ZEMI!" Zařval. Blondýna leknutím převrátila židli a odkutálela se k posteli, což jí asi zachránilo život. Vysoký muž vpravil do stvoření pár kulek ze své pistole, než se s hlasitým zasyčením vrátila zpět oknem, pravděpodobně naprosto v pořádku.
"Co to sakra?" Vydala ze sebe překvapeně. "To byl Schatten?"
"Schatten?" Zopakoval stejně překvapeně ten vysoký týpek.
"Nemožné... teda, tušila jsem, že existuje, ale jen někde v hloubi, ne úplně..." Mumlala, zatímco se škrábala na nohy.
"Vy o tom něco víte?" Zeptal se slušně ten muž.
"Hele, není mi třicet." Zareagovala na vykání a zachumlala se do deky, která byla politá čajem, ale toho si nevšímala.
"Tak jak se teda jmenuješ?" Podal mi jednu ruku, aby mi s ní mohl potřást.
"Já jsem Lea."
"Ahoj Leo, já jsem Sam. Nechceš mi říct něco víc o té příšeře?"

Kopírování se trestá smrtí.
Chceš si pokecat? Chat ZDE

Flag Counter